- Nabízí celostní, na osobnostní rozvoj zaměřené vzdělávání. Vychází především z vývojových potřeb studenta a vytváří prostor pro utváření jeho individuality, ale také zodpovědnosti za utváření svého života i okolí
- Realizuje perspektivní vzdělávací model, osvědčený více než 90 letou praxí v zahraničí. Zájem o tento typ vzdělávání výrazně roste – za posledních 30 let se počet waldorfských škol ve světě zvýšil desetkrát.
- Má výraznou evropskou a mezinárodní dimenzi. Je součástí standardů obvyklých v Evropě, univerzální charakter jeho učebního plánu nabízí rozsáhlé možnosti studentských a učitelských výměn a společných evropských projektů.
- Poskytuje široký vzdělanostní základ s důrazem na vnitřní motivaci, který otevírá žákům cestu k celoživotnímu rozvoji a učení. Absolventi obdobného středoškolského studia v zahraničí jsou podle různých výzkumů a analýz nadprůměrně flexibilní, aktivní a úspěšní jak ve vysokoškolském vzdělávání, tak v uplatnění na trhu práce.
- Dosahované výsledky jsou vynikající. Např. ve státní maturitě v roce 2011 (jediný rok kdy byl zveřejněn žebříček škol) byla naše škola na 1. místě v České republice v rámci středních odborných škol. Další SOŠ v absolutním pořadí všech středních škol (včetně gymnazií) se umístila o 113 míst níže.
- V červnu 2014 udělila společnost Člověk v tísni naší škole oprávnění používat titul „Světová škola“. Od té doby ho každoročně obhajujeme, což svědčí o tom, že jsme školou, která se ve výuce zabývá tématy globálních souvislostí světa a z ní plynoucích problémů, lidských práv, humanitární pomoci a rozvojové spolupráce, která se zajímá o sociální, ekologické, občanské a další souvisící problémy v místě svého působení a navrhuje možná řešení těchto problémů.
- Z pohledu studentů a absolventů patří Waldorfské lyceum k TOP středním školám v České republice. V jejich hlasování v projektu Střední Roku se každoročně umisťujeme na předních místech. Ve školním roce 2018/2019 získala škola 1. místo v kategorii Hlavní město Praha.
Hlavní principy vyučování:
- naší první otázkou je, co máme v mladých lidech věku středoškoláků rozvinout. Až ve druhém plánu je, že to děláme také prostřednictvím nějaké učební látky. Východiskem učebního plánu jsou tedy vývojová hlediska.
- koncentrované vyučování – většina předmětů se zde neučí v průběžných hodinách po celý rok, ale koncentruje se do různých bloků. To umožňuje jít do hloubky i do souvislostí, nezůstávat jen v rovině informací, ale dostat se k opravdovému poznání a pochopení věcí, k vlastnímu myšlení a názoru. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se učili aktivně myslet – řešit problémy, klást otázky, formulovat hypotézy, zabývat se variantami apod.
- fenomenologické (exemplární) vyučování – nezahlcujeme žáky systematickými přehledy, ale věnujeme se hlouběji vybraným jevům – fenoménům (které až následně zařazujeme do systémových souvislostí). Tak je možno dostat se i k jádru komplexních problémů a pochopit základní procesy, aniž bychom se ztratili a zabředli do detailů. Tento přístup rozvíjí i schopnost bádat a objevovat, odhalovat a specifikovat problém, hledat různé postupy řešení.
- objevitelské vyučování – žákům nejsou poznatky sdělovány, ale přicházejí na ně spolu s učitelem. Žáci se tak podílí na řešení, mohou přicházet s vlastními náměty a pohledy na věc, mají čas o tom přemýšlet, popř. si dohledávat informace
- zaměření výuky na rozvoj obecných metodických, sociálních a osobnostních kompetencí – např. práce s textem a informacemi, komunikace a prezentace na veřejnosti, pozornost, pečlivost, důslednost, aktivní a tvůrčí přístup k řešení problémů, aplikace znalosti v praxi, získávání zkušeností v dosud neznámých prostředích a situacích (sociální a profesní praktikum), podnikatelský projekt atd.
