Ekologické vzdělávání a praktikum druhého ročníku waldorfského lycea bylo tentokrát rozprostřeno do průběhu celého roku. Stěžejním tématem bylo zemědělství, tedy produkce potravin a její dopad na krajinu.
Potom, co v epochách biologie studenti podrobněji nahlédli do světa hospodářských zvířat a historicky různých způsobu jejich chovu, jsme se s cílem bližšího nahlédnutí do tzv. potravinového řetězce vydali na tři hospodářské farmy, kde jsme měli možnost pozorovat především krávu a počáteční okolnosti produkce mléka. Dvě z navštívených farem byli konvenční (Mrzkovice, Dolní Město), a jedna tzv. bio-dynamická (zjednodušeně ekologická) v Malontech. Každá z nich ať již celkovou architekturou nebo přístupem zachycovala něco z rozdílných období minulosti, a tak procházení jednotlivými farmami umožňovalo pocítit proměny velkochovu v čase od komunismu po současnost. Viděli jsme kravíny, dojírny a různé způsoby dojení. Měli jsme i to štěstí vidět noční a dramatický porod telátka. Různé podoby vztahu člověka a zvířete se ukázali při pozorování pracovníků na farmě a přes vyprávění jednotlivých farmářů. Na poslední ze zmíněných farem se studenti zapojili do výroby tzv. bio-dynamických preparátů a své ruce vnořili do všeho, co s danou výrobou souvisí. To byl jeden z impulzů k zamyšlení, v čem vlastně rozdíly mezi různými druhy farem spočívají, co znamená konvence, co je již nekonvenční a co obstojí a neobstojí před tribunálem zdravého rozumu.
Téma produkce potravin nebylo omezeno jen na jednotlivé exkurze, ale tvořilo i součást průběžných hodin ekonomie. V nich jsme aspoň teoreticky rozšířili pohled i na jiné potravinové komodity, jako je káva, banány nebo balená voda s důrazem jednak na pracovní podmínky při jejich produkci a zároveň na dopad různých způsobů produkce na krajinu a ekologii. Na sporadické zmínky farmářů o jejich ekonomických podmínkách jsme navázali nahlédnutím do příčin a důsledků systému evropských a státních dotací do zemědělství.
Samotnou produkci potravin jsme se pokusili nahlédnout i z druhé strany tzv. dodavatelského řetězce, a to z pohledu spotřebitele. Studenti pozorovali a referovali v hodinách o jednotlivých konkrétních maloobchodech (od velkých řetězců až po běžné večerky) a o pracovních, cenových a jiných okolnostech prodeje. Cílem bylo nahlédnout pod povrch věcí a objevit za tím, co je vidět i to, co na první pohled vidět není. Co se sebou nese mechanizace výroby? Berou stroje lidem práci? Co znamená vyšší produktivita práce? Jaké jsou příjmové a jiné vztahy řídicích a manuálně pracujících zaměstnanců? Co se skrývá za levnou cenou potravin? Co všechno se do ceny nezapočítává, ale přece to jednou spadne jako náklad na něčí bedra? Jaké jsou plusy a mínusy existence velkých obchodních řetězců? Co je to fair trade a za jakých okolností můžeme obchod označit za neférový? To všechno jsme sledovali s cílem rozšířit naší spotřebitelskou gramotnost.
Na závěr roku jsme se ještě jednou vybrali podívat se blíže na podmínky života dalšího živočicha, tentokrát včely. Během třídenního workshopu s dvěma včelaři jsme vyráběli tradiční a zároveň netradiční hliněné včelí úly a stáčeli med. Práce byla protkaná přednáškami o včelách, jejich etologii, o moderním a tradičním včelařství, o významu včely pro zemědělství i lidské společenství a vůbec pro budoucnost člověka.
Zahájení školního roku 2018/19
/v Oznámení/od Jiří ProcházkaSpolečné zahájení školního roku proběhne v pondělí 3. září ve vestibulu školy v 8.30.
Těšíme se na vás a přejeme úspěšný školní rok!
Ekologické praktikum ve II. ročníku
/v Fotogalerie/od Jiří ProcházkaEkologické vzdělávání a praktikum druhého ročníku waldorfského lycea bylo tentokrát rozprostřeno do průběhu celého roku. Stěžejním tématem bylo zemědělství, tedy produkce potravin a její dopad na krajinu.
Potom, co v epochách biologie studenti podrobněji nahlédli do světa hospodářských zvířat a historicky různých způsobu jejich chovu, jsme se s cílem bližšího nahlédnutí do tzv. potravinového řetězce vydali na tři hospodářské farmy, kde jsme měli možnost pozorovat především krávu a počáteční okolnosti produkce mléka. Dvě z navštívených farem byli konvenční (Mrzkovice, Dolní Město), a jedna tzv. bio-dynamická (zjednodušeně ekologická) v Malontech. Každá z nich ať již celkovou architekturou nebo přístupem zachycovala něco z rozdílných období minulosti, a tak procházení jednotlivými farmami umožňovalo pocítit proměny velkochovu v čase od komunismu po současnost. Viděli jsme kravíny, dojírny a různé způsoby dojení. Měli jsme i to štěstí vidět noční a dramatický porod telátka. Různé podoby vztahu člověka a zvířete se ukázali při pozorování pracovníků na farmě a přes vyprávění jednotlivých farmářů. Na poslední ze zmíněných farem se studenti zapojili do výroby tzv. bio-dynamických preparátů a své ruce vnořili do všeho, co s danou výrobou souvisí. To byl jeden z impulzů k zamyšlení, v čem vlastně rozdíly mezi různými druhy farem spočívají, co znamená konvence, co je již nekonvenční a co obstojí a neobstojí před tribunálem zdravého rozumu.
Téma produkce potravin nebylo omezeno jen na jednotlivé exkurze, ale tvořilo i součást průběžných hodin ekonomie. V nich jsme aspoň teoreticky rozšířili pohled i na jiné potravinové komodity, jako je káva, banány nebo balená voda s důrazem jednak na pracovní podmínky při jejich produkci a zároveň na dopad různých způsobů produkce na krajinu a ekologii. Na sporadické zmínky farmářů o jejich ekonomických podmínkách jsme navázali nahlédnutím do příčin a důsledků systému evropských a státních dotací do zemědělství.
Samotnou produkci potravin jsme se pokusili nahlédnout i z druhé strany tzv. dodavatelského řetězce, a to z pohledu spotřebitele. Studenti pozorovali a referovali v hodinách o jednotlivých konkrétních maloobchodech (od velkých řetězců až po běžné večerky) a o pracovních, cenových a jiných okolnostech prodeje. Cílem bylo nahlédnout pod povrch věcí a objevit za tím, co je vidět i to, co na první pohled vidět není. Co se sebou nese mechanizace výroby? Berou stroje lidem práci? Co znamená vyšší produktivita práce? Jaké jsou příjmové a jiné vztahy řídicích a manuálně pracujících zaměstnanců? Co se skrývá za levnou cenou potravin? Co všechno se do ceny nezapočítává, ale přece to jednou spadne jako náklad na něčí bedra? Jaké jsou plusy a mínusy existence velkých obchodních řetězců? Co je to fair trade a za jakých okolností můžeme obchod označit za neférový? To všechno jsme sledovali s cílem rozšířit naší spotřebitelskou gramotnost.
Na závěr roku jsme se ještě jednou vybrali podívat se blíže na podmínky života dalšího živočicha, tentokrát včely. Během třídenního workshopu s dvěma včelaři jsme vyráběli tradiční a zároveň netradiční hliněné včelí úly a stáčeli med. Práce byla protkaná přednáškami o včelách, jejich etologii, o moderním a tradičním včelařství, o významu včely pro zemědělství i lidské společenství a vůbec pro budoucnost člověka.
Mezinárodní hudební projekt The Liberteum Orchestra
/v Tiskové zprávy/od Jiří ProcházkaMezinárodní hudební projekt The Liberteum Orchestra
/v Aktuality/od Jiří ProcházkaV předposledním červnovém týdnu proběhne v Praze pozoruhodný mezinárodní projekt, propojující svět waldorfského školství a profesionální hudby. V rámci tohoto projektu přijedou do Prahy členové několika zahraničních orchestrů (zejména hudebníci ze dvou petrohradských souborů – Akademického symfonického orchestru a orchestru Michailovského divadla). Ti vytvoří pod vedením dirigenta a pedagoga Sergeje Remitze nové hudební těleso, ke kterému se připojí vybraní studenti z waldorfských škol v Praze, Semilech, Trieru, Lublani a Luxemburgu. Takto vzniklé mezinárodní uskupení se bude od pondělí do pátku sehrávat na zámku ve Chvalech, součástí jeho programu bude kromě společných improvizací a výuky mladých hudebníků i nazkoušení skladeb od Georga Fridricha Händela, Maurice Ravela či Ennia Morriconeho. Vyvrcholením celého projektu bude závěrečný koncert, který se uskuteční v sobotu 23. 6. od 18h v Barokním refektáři v Jilské ulici.
O den dříve, v pátek 22. 6. v 18.45, proběhne v případě příznivého počasí doprovodná akce ve veřejném prostoru – na Palachově náměstí před budovou Rudolfina bude k poslechu hudební překvapení ve formě flash mobu, do kterého se zapojí všichni zúčastnění hudebníci. Idea tohoto doprovodného programu vznikla na základě možnosti propojit dvě historicky spřízněné země – Českou republiku a Lucembursko. Ve druhé zmíněné zemi totiž ve stejném čase probíhá slavnostní ohňostroj v předvečer svátku lucemburské státnosti, smyslem této akce je tedy mj. oslava a připomenutí vzájemných vztahů těchto dvou zemí.
Organizátoři celého projektu si kladou za cíl propojit aktivní studenty středních škol s profesionálními hudebníky zejména za účelem předání cenných zkušeností, ale i za účelem vzájemného poznání mladých lidí různých národností, a to skrze umění hudby jakožto média srozumitelného napříč všemi kulturami. Projekt je organizován Svobodnou waldorfskou školou v Luxemburgu a Waldorfským lyceem v Praze a získal finanční podporu od fondu Erasmus+.
Pozvánka v PDF
Koncert II. ročníku v Plzni
/v Aktuality/od Jiří ProcházkaVážení a milí,
ve středu 13. června se v plzeňském kostele Nanebevzetí Panny Marie uskuteční repríza koncertu druhého ročníku Waldorfského lycea v Praze.
Přijďte si poslechnout Messe breve No. 7 in C od Ch. Gounoda a pokochat se příjemnou atmosférou plzeňského kostela. Koncert se bude konat od 16.30, na adrese Františkánská 8, Plzeň.
Těšíme se na Vaši návštěvu, Pavla Dvořáková, Ondřej Ševčík a studenti druhého ročníku.
Celoškolní koncert studentů Waldorfského lycea v Praze
/v Aktuality/od Jiří ProcházkaVážení přátelé,
rádi bychom Vás pozvali na celoškolní koncert studentů Waldorfského lycea v Praze, který se uskuteční ve středu 20. 6. 2018 od 19.00 v Kostele Českobratrské církve evangelické Korunní 60, 120 00 Praha 2, Vinohrady
Zazní skladby Bohuslava Martinu, Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka, Francise Poulenca.
Vstupné je dobrovolné, jeho zaplacením podpoříte především samotné uskutečnění koncertu.
Pozvánka v PDF
Těšíme se na viděnou,
Pavla Dvořáková, Lukáš Prchal, Ondřej Ševčík, Tsira Jirout