Znáte kdysi populární knihu Ludvíka Součka Obrazový opravník obecně oblíbených omylů? Vzpomněl jsem si na ni, když jsem v květnovém čísle Řízení školy četl rozhovor s ministrem školství Mikulášem Bekem. Novinářka se ho na jednom místě ptá na připravované kurikulum pro nové pojetí lycea. Konfrontuje ho s faktem, že ač se RVP Lyceum prezentuje jako všeobecné, má daleko větší podíl odborných hodin než lycea stávající. Ministr je touto informací překvapen a říká doslova: „Nové lyceum je vzdělávací cesta, která reaguje na poptávku po všeobecnějším středoškolském vzdělávání. A žiju v přesvědčení, že objem odbornosti je u něj někde na půl cesty mezi průmyslovkou a gymnáziem.“

Omyl. A takových obecně sdílených omylů je kolem tohoto programu více. Něco o tom vím, protože jsem byl do jisté chvíle členem pracovní skupiny, která se jeho přípravou zabývala. Vize, se kterými projekt startoval a které se o něm dodnes mediálně tradují, mi byly sympatické. Lyceum jako škola, která bude nabízet moderní pojetí všeobecného – já bych řekl spíše všestranného – vzdělávání. Vzdělávání zaměřeného na rozvoj kompetencí, podporující i osobnostně rozvojové prvky, vzdělávání, které umožní výběr oborového zaměření až ve druhé části studia, vzdělávání, které zahrne i praktickou složku, ale jehož odborné profilování bude obecnější. Zkrátka škola, která dá svým absolventům širší dovednosti a schopnosti využitelné v budoucnosti pro různé pracovní role a oblasti.

Tomu by odpovídaly i deklarace, kterými bylo nové lyceum představeno. Co o něm zaznělo z úst politiků při prezentaci konceptu v říjnu 2024?

Předseda vlády Petr Fiala: Děláme krok, který je zásadní. Spouštíme nový obor vzdělávání – všeobecné lyceum. Oproti jiným státům máme výrazně víc odborných škol. O všeobecné vzdělání je ohromný zájem a ministerstvo na něj musí reagovat a nabídku škol zajistit… Vytvoření nového všeobecného oboru je potřebný krok ke změně vzdělávacího systému tak, aby odpovídal potřebám společnosti v 21. století a odrážel priority mladých lidí… Výhodou rovněž je, že žáci si již nebudou muset v 15 letech vybírat konkrétní specializaci, ale mohou se rozhodnout až později během studia.

Ministr školství Mikuláš Bek: Toto lyceum vytvoří alternativu dominantní části všeobecné větve, a tou jsou gymnázia… Všeobecná lycea by měla nabízet v prvních dvou letech všeobecné vzdělání, ve vyšších ročnících by si pak studenti mohli zaměření zvolit.

Náměstek ministra školství Jiří Nantl: Sázíme na nově pojaté lyceum jako na chybějící vývojový článek ve vzdělávací soustavě. Lyceum by mělo být pojato jako všeobecně vzdělávací obor, který umožní studentovi rozhodnout později o své odborné orientaci.

Když se však člověk podívá na program blíže, zjistí, že nemůže plnit to, co slibuje. A naopak tyto věci oproti stávajícímu stavu výrazně problematizuje či znemožňuje.

Rád bych okomentoval jen 3 základní teze, které se o programu v mediích stále opakují. Totiž že RVP Lyceum:

• přináší zvýšení všeobecné složky vzdělávání
• umožňuje posun volby zaměření do vyšších ročníků
• je programem pro lycea

Přináší RVP Lyceum zvýšení všeobecné složky vzdělávání?

Není tomu tak, podíl všeobecného vzdělávání se oproti stávajícím lyceím snižuje. Nezbude na něj místo, protože požadovaný počet třiceti oborových / odborných hodin týdně za dobu studia je téměř dvojnásobný. Pro srovnání: nynější Kombinované či Ekonomické lyceum jich mají 16, Technické lyceum 18. Povinných třicet hodin oborového vzdělávání je na úrovni stávajících středních odborných škol, řada z nich má i nižší počty (třeba 23 – 24 odborných hodin).

Umožňuje RVP Lyceum posun volby zaměření do vyšších ročníků?

Není tomu tak. Podstatné zvýšení povinného počtu oborových hodin oproti stávajícím lyceím vede k tomu, že pozdější volba oborové orientace je možná pouze v případě velkých škol, které mají několik tříd v ročníku. Ale to mohou dělat už dnes, k tomu nepotřebují RVP Lyceum. U menších škol program Lyceum pozdější volbu oboru prakticky znemožňuje – vzhledem k vysokému počtu oborových hodin ji nelze v rámci PHmax ufinancovat. Směřuje to tedy opět k jednooborovým lyceím, kde si žák volí obor už při nástupu, tedy v patnácti letech.

Je RVP Lyceum programem pro lycea?

Není tomu tak. Lycea u nás začala vznikat v devadesátých letech na základě doporučení OECD – posílit všeobecné vzdělávání, kurikulum koncipovat šířeji, posunout volbu odborného zaměření do vyšších ročníků. Původní programy lyceí měly 12 – 14 odborných hodin, později se tento počet zvýšil na 16 – 22 hodin u stávajících lyceí. 30 hodin v novém programu Lyceum však už odpovídá počtu odborných hodin na většině středních odborných škol. Pokud by měla stávající lycea v budoucnu přejít pod nynější RVP Lyceum (jak zní některá vyjádření úředníků či politiků), znamenalo by to zrušení principu lycea v českém vzdělávacím systému.

Celá tato „šlamastyka“ by se však dala poměrně jednoduše řešit. V současné podobě RVP Lyceum musí škola z padesáti „disponibilních“ hodin povinně věnovat třicet hodin oborovému vzdělávání a dvacet všeobecnému vzdělávání. Spolu s dalšími řediteli kombinovaných lyceí navrhujeme počty předepsaných oborových hodin snížit na úroveň stávajících lyceí, tedy na čtrnáct, a povinně všeobecně disponibilních hodin na šestnáct. Zbylo by tak dvacet hodin neurčeně disponibilních (nynější lycea mají neurčeně disponibilních hodin až 33, některé SOŠ až 46). Tyto neurčeně disponibilní hodiny by mohly být použity na navýšení buď všeobecné, nebo oborové složky. Škola by si tak mohla vybrat, zda odbornost prohloubí, nebo ne, a jakým směrem. Zda bude chtít být spíše všeobecným lyceem, nebo odbornou školou. Pokud si všechny disponibilní hodiny přidá k těm odborným, může jich mít až třicet čtyři, a stát se jasně profilovanou odbornou školou.

Tento návrh jsme v lednu t.r. poslali na ministerstvo a NPI ČR, pokoušeli jsme se i komunikovat s lidmi v NPI, kteří mají RVP Lyceum na starosti. Marně. Žádné reakce jsme se dodnes nedočkali. Program je sice v pokusném ověřování, takže na úpravy a změny není pozdě, ale mlčení ze strany úředníků státní správy nevěstí nic dobrého.

A ještě mi dovolte poměrně zásadní poznámku na závěr. Autoři konceptu vyzdvihují jako plus programu Lyceum to, že klade důraz na osobnostní rozvoj. Ve stávající podobě návrhu je to ale něco jako kariérové poradenství, založené zejména na osobních reflexích. Tedy spíše sebepoznání či sebedefinování, spíše výuka o osobnostním rozvoji, ne rozvoj samotný. Ve věku dospívání však nedosáhneme osobnostního rozvoje tím, že o něm budeme s žáky diskutovat, ale že se bude dít. A k tomu je potřeba nejen všeobecné, ale zejména všestranné vzdělávání, které zahrnuje poznávací, praktické i umělecké aktivity.

V RVP Lyceum – na rozdíl od všech dosavadních středoškolských programů – však zcela chybí umělecká/estetická složka vzdělávání (zejména praktické umělecké činnosti), která je velmi důležitá pro rozvoj individuality a tvořivosti žáků. Kreativita je pro moderní vzdělávání stejně důležitá jako čtenářská, matematická či digitální gramotnost. Je největší konkurenční výhodou dneška. Schopnost přijít s nápadem, vytvořit, vymyslet něco nového, co tu ještě nebylo. Když lidé nebudou umět tvořit a budou jen naplňovat a opakovat to, co se naučili, pak budou zbyteční a nahradí je AI.

Právě všestranné vzdělávání by mělo být podle mého typickým znakem lyceí – na rozdíl od všeobecně akademického na gymnáziích a odborně kvalifikačního na středních odborných školách. A všestranné vzdělávání je podle mě také nejlepší odpovědí na potřeby 21. století. Tou ale bohužel RVP Lyceum, tak jak je navržené teď, není.

Ing. Ivan Smolka,
ředitel Waldorfského lycea v Praze, spoluautor vzdělávacích programů Celostní škola, Waldorfské lyceum a RVP Kombinované lyceum.

Vyšlo v časopise Řízení školy – speciál pro střední školy 5/2005, srpen 2025