Moje milovaná třído, tohle je pro vás.

Dne 18. 2. 2023 jsme se probudili do slunečného dne. Zdálo se mi to jako včera, co jsme poprvé překročili práh lycea jako malí prváčci a zvědavě po sobě pokukovali. Teď jsme se trmáceli s večerními róbami do KD Domovina na náš maturitní ples. Hned co jsme přijeli, měli jsme plné ruce práce. Tedy abych byla přesná, plné ozdob, hvězdiček a látek. Jelikož měl být náš ples ve stylu „noční oblohy“, pokusili jsme se do malého sálu přenést aspoň její střípek a myslím, že se nám to nakonec povedlo. K večeru šatna překypovala všelijakými šminkami, zkrášlovadly, roztrhanými silonkami a lidmi, kteří se horečnatě snažili převléct do správných šatů a nezapálit si vlasy kulmou.

Ani jsme se nenadáli a bylo to tu. Sál se naplnil všemi našimi příbuznými, nepříbuznými, známými a neznámými a pan ředitel zahájil ples krátkým proslovem. První taneční blok uvedli naši skvělí moderátoři Julie Holubcová a Matouš Mach, již nás pak provázeli celým večerem. Parket se zaplnil velmi rychle všemi věkovými kategoriemi a postupně i ty nejostýchavější rozpohybovala kapela PartyLeaders. Večer rozzářilo několik krásných předtančení. Prváci nám ukázali, jak se i z pomalého waltzu může vyvinout velký moshpit. Druhý ročník nás vzal do temného sídla hraběte Draculy a s třeťáky jsme se přesunuli do dob socialismu a následného kapitalismu. Asi všem nám spadla brada, když na parket vlítli rodiče v hiphopovém oblečení s renovací našeho rapu z jednoho školního výjezdu do skal. Na to se nedá snad říct nic jiného než: „Lyceeeuuuum, to je ta škola, kde chceš svý dítě vidět! JO!“ Ještě jsme se ani nevzpamatovali z údivu a už před námi skotačili učitelé v rytmu swingu. Nejednomu maturantovi zrudla líčka, když nás pak vytáhli z publika a zapojili do dění na parketu.

Ano, i v tomhle nabitém programu se našel čas na naše šerpování. Po skupinách jsme si, doprovázeni bujarým potleskem a všelijakými hudebními žánry, došli pro šerpu. Následoval přípitek, při kterém jsme se stihli úspěšně polít a pak jsme tasili plachtu. Díky bohu za to, že máme všechny zuby i oči pohromadě, protože drobné lítaly opravdu všude. Jediné podpatky, které po parketách ještě dostatečně neklapaly, byly ty naše, tudíž byl čas na velkolepé půlnoční překvapení.

Sál trochu potemněl a zazněla všem dobře známá znělka z pořadu Star Dance, aneb když učitelé Waldorfského lycea tančí. Interpretování jednotlivých členů kolegia jsme si užili a doufáme, že oni taky. Nemohu opomenout společnou závěrečnou choreografii, která měla sloužit jako velké díky našim třídním. Na konci neukápla slza jen porotě, ale i mnohým z nás. No a pak už byla půlnoc a nás čekal velkolepý flám.

Chtěla bych poděkovat všem, kteří se na tomhle jedinečném zážitku podíleli a udělali ho tak speciálním. Říká se, že hvězdy září v září, ale my jsme začali už v únoru a v květnu tomu nebude jinak.

 

Rozálie Veselovská

studentka 4. ročníku