Adaptační kurz prvního ročníku 2021
Jako prvňáčci, klesající pod tíhou velkých školních tašek. Tak jsme si připadali, když jsme se po slavnostním zahájení školního roku a krátké prohlídce školy vydali s krosnami na zádech na metro.
Největší úlevou dne by se dalo nazvat to, že jsme po dvou přestupech na vlaky mohli batohy naložit paní učitelce Kapsové do auta a osmikilometrovou cestu do cílové destinace absolvovat bez zátěže. Někteří stateční se však svých krosen vzdát nechtěli a tak je i přes neustálé stoupání donesli až do cíle – do domu v zaniklé obci Jelení v Krušných horách, který v minulosti patřil bohatému pekaři.
Další den čekalo mnohé z nás první setkání s eurytmií. Většina ohlasů byla více než pozitivní, díky, paní učitelko Forbaková. Eurytmie byla jedním ze tří bloků, na kterých jsme se v průběhu prvních dvou dnů střídali ve skupinách. Dalšími bloky byly práce pod dohledem pana učitele Horáka, kde jsme dělali vše od kydání hnoje po sekání dříví, práci nám zadával pan domácí Anbu původem z Indie, který nás také zasvětil do kouzla indické kuchyně, a různé teambuildingové a seznamovací hry s panem učitelem Černým.
Den před odjezdem jsme vyrazili na celodenní výlet sudetskou krajinou do torza pracovního tábora Rolava. Výletu předcházelo legendární balení svačin po večerce, na které nikdo z nás nezapomene.
Náš úplně poslední večer našeho úplně prvního výjezdu se nesl v duchu až rodinného posezení u táboráku. Společně i jednotlivě jsme shrnuli, co jsme prožili a co nás, jak na “adapťáku”, tak na našem novém kolektivu uchvátilo. Nechyběl ani zpěv s kytarou a poslední partičky Una.
Poslední den jsme strávili především balením a úklidem, rozptýlením nám pak byla procházka s paní domácí Alicí, koňmi a lamami, které jsme překřtili na Bezpohlavního Berta a Dominantního Damiana.
Na Hlavní nádraží jsme dorazili okolo deváté hodiny večerní a náš adaptační kurz jsme ukončili ještě závěrečným zpěvem písně Dum de dum pod rozsvícenými nádražními lampami.
Marmelád ze snídaně nám zbylo ještě tolik jako na tři další adaptační kurzy, a tak doufáme, že se příští výjezd uskuteční co nejdříve.
Za prváky
několik dobrovolných duší
