Příspěvky

Ilustrativní obrázek příspěvku

Klimastáže

Dva ze čtyř přihlášených týmů studentů a studentek našeho lycea byly pozvány k účasti v novém projektu #KlimaStáže, který organizuje Agentura Koniklec Vyzkouší si tak roli profesionálů v ochraně klimatu, životního prostředí, klimatické politice, územním rozvoji i vědeckých oborech.

V úterý 23. května, proběhlo úvodní setkání studenských týmů. „Navštívili jsme budovu DRNu na Národní třídě. Našimi průvodci se stali architekt Stanislav Fiala, který celou budovu navrhl, a zahradní architekt, jehož firma střešní zahradu realizovala,” zmiňují sourozenci Počtovi.

„Bylo hezké sledovat, jak se názory obou protagonistů scházely. Jsou připravené i další záměry podobné DRNu, jejich realizaci však podle architekta Fialy brání byrokratický systém,” dodávají.

Další ze studetek zapojených do projektu, Vanda Jindáčková, si pochvaluje, že oba architekti byli nejen zapálení pro věc, kterou dělají, ale i otevření všetečným dotazům. Vyváženost informací o zelených střechách i jejich údržbě oceňuje také její spolužačka Anna Stupková.

„Projekt považujeme za velmi užitečný a těšíme se na podzimní prezentaci výstupů. Pro studentské týmy představuje unikátní možnost nahlédnout komplexitu celého tématu, o což dlouhodobě usilujeme např. prostřednictvím ekologického praktika” shrnuje Ondřej Ševčík, koordinátor EVVO.

Ilustrativní obrázek příspěvku

Ekologické praktikum 2. ročníku

Dvoutýdenní epocha na téma člověk a krajina nás navnadila na práci v terénu, která je, jak jsme společně zjistili, jednou z hlavních možností, jak naší krajině pomoct.

Shromáždili jsme proto všechny pákové i zahradnické nůžky a nůžtičky, rýče a motyčky a spolu s nářadím vypůjčeným z vedlejší waldorfské školy jsme se s nimi v pondělí vydali na hráz u Milíčovského rybníka, kde nás čekali pánové z Odboru ochrany prostředí MHMP. Ti nás, schovávající se před přeháňkami do pláštěnek a nepromokavých bund, poučili o krásách i přínosech Milíčovského lesa; o rostlinách, o kterých se myslelo, že jsou pro Prahu ztracené, ale díky vybagrování části zarostlé louky a díky semenné bance (semínkům schovaným pod zemí) opět začaly růst; o rybnících a tůních různě osvětlených i zarostlých, které poskytují útočiště nespočtu druhů obojživelníků, z nichž má každý jiné nároky; o dubech, v nichž se vyvíjí larvy tesaříka a o zídce, na které se rádi vyhřívají plazi.

Nic z toho ale nedokáže fungovat jen tak, a proto jsme se rozhodli zahájit naši zdánlivě destruktivní práci, která však krajině ve finále pomůže. Z původně vybagrované louky bylo potřeba odstranit vrbové a břízové výmladky, které utiskovaly již rostoucí rostliny, ze stejného důvodu jsme také narušili travní drn (stejným způsobem pomáhají loukám pasoucí se zvířata svými kopýtky). Problém se zmlazením byl i v lese, kde rychleji rostoucí stromy stíní dubům, které tak nemohou růst pro další generace tesaříků. Zídka potřebovala očistit  a zbavit se okolního plevelu, to se podařilo již první den. Po práci jsme pobrali nářadí a odnesli jsme ho ke stájím policejních koní, kde jsme si jej celý týden nechávali. Druhý den byl boj se zmlazením u rybníka hotový, přibyla také práce s invazním zlatobýlem. Nejprve bylo potřeba olámat odkvetlé rostliny s chmýřím, které by se při jiné manipulaci rozletělo do okolí, po té už nic nebránilo vykopávání rostlin i s kořeny. Ve středu jsme se rozdělili na tři skupinky, jedna dokončila likvidaci zlatobýlu, druhá pečovala o alej mladých ovocných stromů, kolem kterých bylo potřeba upravit zálivkové mísy a natřít je ochranou barvou. Třetí skupinka pokračovala se zdánlivě nekonečnou prací v lese. Jednalo se totiž o téměř 4 ha území a práci, kterou jsme odvedli, bude za pár let potřeba zopakovat. Proto jsme se ve čtvrtek a pátek do stříhání a řezání lip, třešní, habrů a všelikých dalších náletů i výmladků pustili všichni. Poslední den našeho praktika měl trochu jiný časový plán než dny předešlé. Vyčerpávající pomoc lesu si totiž vybrala svou daň a tak se pan učitel Ševčík rozhodl, že se budeme lesu věnovat jen dopoledne a po obědě nám tak zbyde čas na konečnou reflexi odvedené práce. Většina z nás se shodla na tom, že krajinu díky ekologickému praktiku vnímáme jinak, vnímáme teď více její komplexnost a to, že každá maličkost (i ta zdánlivě destruktivní) něčemu prospěje.

Krajina potřebuje naše ruce a my potřebujeme krajinu. Tak vyrazte ven! Příležitostí a možností, jak se zapojit, je spoustu a rozhodně to stojí za to.

Marie Votočková, 2. ročník

Ilustrativní obrázek příspěvku

Ekologické praktikum 2021

V týdnu od 11. do 15. října si studenti druhého ročníku vyrazili v rámci ekologického praktika do Parku u Chodovské tvrze. Sešli se v osm ráno a za mrazivého počasí se pustili do práce. Jejich cílem byly spokojené stromky adaptované na sucho a klimatickou změnu.

Na začátku nás čekalo především okopávání hlíny okolo kořenů stromů. Následně byl do parku přivezen strukturální substrát složený ze štěrku, zeminy a biouhlu, který byl rozmístěn okolo stromů a opět zasypán. Kmeny pak byly natřeny ochrannou barvou, aby odolávaly velkým změnám teplot, které lze očekávat s novým ročním obdobím. Jerlínová alej by brzy měla dostat ještě hnízda z mulče.

V průběhu praktika se objevovaly dílčí komplikace – nářadí občas přijelo, občas ne, a materiálu byl z počátku nedostatek – nebyli by to ale studenti waldorfského lycea, aby si neporadili po svém, a práce začaly rychle postupovat kupředu. Děkujeme Středisku údržby zeleně Jihoměstské majetkové a Odboru životního prostředí MČ Praha 11 za možnost podílet se na dalším smysluplném projektu v blízkosti naší školy.

Věříme, že se stromům bude i díky naší péči nadále dařit. Pracovní týden jsme si společně užili a s hřejivým pocitem u srdce z dobře vykonané práce se vracíme zpět do lavic.

Daniel Kingham a Ondřej Ševčík

Ilustrativní obrázek příspěvku

Ekologické praktikum 2019

„Za tři roky tady pokvete květnatá louka“, takovou odpověď dostali kolemjdoucí, když se nás zeptali, co přesně se tady chystá. Na našem ekologickém praktiku jsme se snažili celý týden o vytvoření květnaté louky a nakonec se nám podařilo připravit dokonce louky dvě. Jedna začala vznikat blízko metra Háje na travnatém prostranství vedle přechodu pro chodce a druhou můžete najít nedaleko – mezi pobočkou Městské knihovny na Opatově a  Penny Marketem.

Květnaté louky se stanou nejen potěchou a krásou pro naše oči, ale kvetoucí rostliny zvýší koncentraci hmyzu, květy plné pylu budou lákat do města včely, čmeláky nebo motýly, louka se stane jejich útočištěm i zdrojem potravy. Vytvoříme jedinečný ekosystém uprostřed urbanizovaného prostředí.

A proč se na rozkvetlou louku můžeme těšit teprve za dva až tři roky? Vyseté luční květiny jsou trvalky, které klíčí až po delší době a v prvních letech pouze vegetují, proto bude finální  stav louky pozorovatelný až za několik let. Také proto jsme vysadili k lučním květinám okrasné cibuloviny, které budou tyto dvě louky zdobit už od nejbližšího jara.

Těšíme se na kvetoucí louku a doufáme, že louky přinesou všem radost svou barevností a druhovou rozmanitostí.

O aktuálním projektu péče o městkou louku v režii našich studentů se můžete dočíst zde (PDF).

Za studenty 2. ročníku
Eliška Selešiová

Ilustrativní obrázek příspěvku

Ekologické praktikum ve II. ročníku

Ekologické vzdělávání a praktikum druhého ročníku waldorfského lycea bylo tentokrát rozprostřeno do průběhu celého roku. Stěžejním tématem bylo zemědělství, tedy produkce potravin a její dopad na krajinu.

Potom, co v epochách biologie studenti podrobněji nahlédli do světa hospodářských zvířat a historicky různých způsobu jejich chovu, jsme se s cílem bližšího nahlédnutí do tzv. potravinového řetězce vydali na tři hospodářské farmy, kde jsme měli možnost pozorovat především krávu a počáteční okolnosti produkce mléka. Dvě z navštívených farem byli konvenční (Mrzkovice, Dolní Město), a jedna tzv. bio-dynamická (zjednodušeně ekologická) v Malontech. Každá z nich ať již celkovou architekturou nebo přístupem zachycovala něco z rozdílných období minulosti, a tak procházení jednotlivými farmami umožňovalo pocítit proměny velkochovu v čase od komunismu po současnost. Viděli jsme kravíny, dojírny a různé způsoby dojení. Měli jsme i to štěstí vidět noční a dramatický porod telátka. Různé podoby vztahu člověka a zvířete se ukázali při pozorování pracovníků na farmě a přes vyprávění jednotlivých farmářů. Na poslední ze zmíněných farem se studenti zapojili do výroby tzv. bio-dynamických preparátů a své ruce vnořili do všeho, co s danou výrobou souvisí. To byl jeden z impulzů k zamyšlení, v čem vlastně rozdíly mezi různými druhy farem spočívají, co znamená konvence, co je již nekonvenční a co obstojí a neobstojí před tribunálem zdravého rozumu.

Téma produkce potravin nebylo omezeno jen na jednotlivé exkurze, ale tvořilo i součást průběžných hodin ekonomie. V nich jsme aspoň teoreticky rozšířili pohled i na jiné potravinové komodity, jako je káva, banány nebo balená voda s důrazem jednak na pracovní podmínky při jejich produkci a zároveň na dopad různých způsobů produkce na krajinu a ekologii. Na sporadické zmínky farmářů o jejich ekonomických podmínkách jsme navázali nahlédnutím do příčin a důsledků systému evropských a státních dotací do zemědělství.

Samotnou produkci potravin jsme se pokusili nahlédnout i z druhé strany tzv. dodavatelského řetězce, a to z pohledu spotřebitele. Studenti pozorovali a referovali v hodinách o jednotlivých konkrétních maloobchodech (od velkých řetězců až po běžné večerky) a o pracovních, cenových a jiných okolnostech prodeje. Cílem bylo nahlédnout pod povrch věcí a objevit za tím, co je vidět i to, co na první pohled vidět není. Co se sebou nese mechanizace výroby? Berou stroje lidem práci? Co znamená vyšší produktivita práce? Jaké jsou příjmové a jiné vztahy řídicích a manuálně pracujících zaměstnanců? Co se skrývá za levnou cenou potravin? Co všechno se do ceny nezapočítává, ale přece to jednou spadne jako náklad na něčí bedra? Jaké jsou plusy a mínusy existence velkých obchodních řetězců? Co je to fair trade a za jakých okolností můžeme obchod označit za neférový? To všechno jsme sledovali s cílem rozšířit naší spotřebitelskou gramotnost.

Na závěr roku jsme se ještě jednou vybrali podívat se blíže na podmínky života dalšího živočicha, tentokrát včely. Během třídenního workshopu s dvěma včelaři jsme vyráběli tradiční a zároveň netradiční hliněné včelí úly a stáčeli med. Práce byla protkaná přednáškami o včelách, jejich etologii, o moderním a tradičním včelařství, o významu včely pro zemědělství i lidské společenství a vůbec pro budoucnost člověka.

Ilustrativní obrázek příspěvku

Ekologické praktikum 2. ročníku

Pro současný 2. ročník jsme připravili ekologické praktikum zaměřené na přírodní stavby a ekologické materiály. Za tématem jsme se vypravili do Bílých Karpat, na hranici České a Slovenské republiky na školu přírodního stavitelství k Petrovi Skořepovi, který podobné akce pořádá již více než 6 let.

Náš sedmidenní workshop byl spojením teoretického semináře s praktickým řemeslným tvořením. Bydleli jsme na táboře Polana, kde jsme i stavěli. V areálu se nacházelo několik cvičných staveb, také jsme si zkusili od základu v malém měřítku dřevěnou konstrukci pro zdění dusanou slámou.

Probrali jsme a vyzkoušeli si prakticky stavbu slaměnohliněného domu nejefektivnější technikou a výrobu vlastních omítek a odlévání cihel. Na hradě pro děti jsme stavěli základy z kamenů, na obezdívce jídelny jsme skládali balíky slámy do dřevěné konstrukce. Hliněné cihly jsme využili na hradě a při stavbě komína u pece.

Všechny cvičné stavby jsme nahazovali hliněnými omítkami. V povrchové omítce jsme tvořili dekorace formou lepení kachliček.

Práce však nebylo to jediné a poslední. Důležitou a tvůrčí součástí bylo i vaření, kdy jsme za spolupráce slunce částečně využili i solární vařič. Krásnými výhledy z kopců jsme se spojovali s krajinou a užívali si květinové louky. Někdo si rád přivstal i na východ slunce… Denní aktivity zpestřil indiánský lakros, fresbee či výlet k rybníku.

O noci svatojánské ožilo pódium za táborem právě dílem Sen noci svatojánské Williama Shakespeara v podání našich studentů. Hru připravovali v rámci hodin anglického jazyka a ve spojení s daným místem v daném čase to byl neopakovatelný zážitek. Večer pak ještě pokračoval u ohně jako každý den.

Poslední den jsme se vydali na půldenní výlet do Petrovy „ekovesničky“, kde jsme se mohli podívat na další přírodní stavby v různých provedeních. Den jsme pak uzavřeli zhodnocením a osobními postřehy u ohně.