Příspěvky

Ilustrativní obrázek příspěvku

Ekologické praktikum 2. ročníku

Studenti Waldorfského lycea opět navázali spolupráci s městskou částí Praha 11. Tentokrát se vydali
do Centrálního parku a Modletické ulice.

Je časně ráno, pondělí 14. října, a my, studenti Waldorfského lycea na Opatově míříme jako obvykle do školy. Tentokrát však neusedneme do lavic, ale čeká nás dosti netradiční program. Budeme se celý týden starat o platanovou alej v Centrálním parku a od středy budeme pracovat i na nových štěrkových záhonech v Modletické ulici. To vše pod dohledem Jihoměstské majetkové a hlavně našeho učitele biologie Ondřeje Ševčíka.

Po krátké přednášce a informačním okénku jsme se vydali s lopatami, rýči a motykami k Centrálnímu parku, kde jsme po instruktáži v cca čtyřčlenných skupinách začali s péčí o stromy. To obnášelo zrýt zeminu v okolí cca 1,5 m od kmene, vyplít a z drnů následně vytvořit kruhový mísovitý tvar. Nesmělo se zapomenout ani na hnojivo. Do tímto způsobem vytvořené zálivkové mísy jsme pak pomocí koleček navozili mulč. Takto ošetřená půda bude lépe udržovat vlhkost a umožní stromu lépe snášet zejména letní horka. Za 1. den jsme stihli ošetřit přes 30 stromů, což se stalo i v následujících dnech standardem.

Život stromu ve městě není procházka růžovým sadem, kolem stromu je často zhutnělá půda, odpadky, a v ne-poslední řadě musí strom odolávat například psím potřebám.

Mezitím už se v Modletické ulici bouraly staré vyvýšené záhony s růžemi. To obstarával profesionální bagrista. Záhony bylo potřeba zbourat zejména kvůli tomu, že blokovaly případný přístup hasičských vozů k OC Opatovská. Kromě toho půda ve vyvýšených záhonech rychle vysychá a pro rostliny tak nevytváří optimální prostředí. Růží nám bylo líto a nechtěli jsme je nechat napospas popelářům, a tak jsme vytvořili malou akci s názvem „Zachraň růže“, kdy jsme si část z nich  odnesli na naši školní zahradu a část jsme rozdali lidem. Do nově uvolněné půdy jsme zasadili vybrané druhy trvalek a okrasných cibulovin, kterým se bude v nových záhonech dařit lépe. Ty jsme totiž pokryli vrstvou štěrku, který bude držet vlhkost. Záhony začnou kvést až na jaře, a do plné krásy vyrostou napřesrok.

Nakonec jsme kromě dvou záhonů, navzdory očekáváním, stihli ošetřit i všechny stromy v platanové aleji, a ještě navíc javory v Kupeckého ulici. Stromům jsme takto o několik let prodloužili život a zlepšili podmínky k růstu.

Tato spolupráce nám přinesla kromě cenné zkušenosti a vhledu do péče o městskou krajinu také pár mozolů. Nicméně, za nás to byl velice ozdravný týden jak pro tělo, tak pro duši. Chtěli bychom vyzdvihnout práci všech lidí, kteří se o naše životní prostředí smysluplně starají. Patří jim velký obdiv, stejně tak, jako Ondřeji Ševčíkovi a jeho neskutečnému nasazení a zapálení, díky kterému jsme se do tématu nadšeně ponořili a porozuměli mu.

za studenty II. ročníku Waldorfského lycea Adéla Bezányiová & Štěpán Turner

Ilustrativní obrázek příspěvku

Klimastáže

Dva ze čtyř přihlášených týmů studentů a studentek našeho lycea byly pozvány k účasti v novém projektu #KlimaStáže, který organizuje Agentura Koniklec Vyzkouší si tak roli profesionálů v ochraně klimatu, životního prostředí, klimatické politice, územním rozvoji i vědeckých oborech.

V úterý 23. května, proběhlo úvodní setkání studenských týmů. „Navštívili jsme budovu DRNu na Národní třídě. Našimi průvodci se stali architekt Stanislav Fiala, který celou budovu navrhl, a zahradní architekt, jehož firma střešní zahradu realizovala,” zmiňují sourozenci Počtovi.

„Bylo hezké sledovat, jak se názory obou protagonistů scházely. Jsou připravené i další záměry podobné DRNu, jejich realizaci však podle architekta Fialy brání byrokratický systém,” dodávají.

Další ze studetek zapojených do projektu, Vanda Jindáčková, si pochvaluje, že oba architekti byli nejen zapálení pro věc, kterou dělají, ale i otevření všetečným dotazům. Vyváženost informací o zelených střechách i jejich údržbě oceňuje také její spolužačka Anna Stupková.

„Projekt považujeme za velmi užitečný a těšíme se na podzimní prezentaci výstupů. Pro studentské týmy představuje unikátní možnost nahlédnout komplexitu celého tématu, o což dlouhodobě usilujeme např. prostřednictvím ekologického praktika” shrnuje Ondřej Ševčík, koordinátor EVVO.

Ilustrativní obrázek příspěvku

Ekologické praktikum 2. ročníku

Dvoutýdenní epocha na téma člověk a krajina nás navnadila na práci v terénu, která je, jak jsme společně zjistili, jednou z hlavních možností, jak naší krajině pomoct.

Shromáždili jsme proto všechny pákové i zahradnické nůžky a nůžtičky, rýče a motyčky a spolu s nářadím vypůjčeným z vedlejší waldorfské školy jsme se s nimi v pondělí vydali na hráz u Milíčovského rybníka, kde nás čekali pánové z Odboru ochrany prostředí MHMP. Ti nás, schovávající se před přeháňkami do pláštěnek a nepromokavých bund, poučili o krásách i přínosech Milíčovského lesa; o rostlinách, o kterých se myslelo, že jsou pro Prahu ztracené, ale díky vybagrování části zarostlé louky a díky semenné bance (semínkům schovaným pod zemí) opět začaly růst; o rybnících a tůních různě osvětlených i zarostlých, které poskytují útočiště nespočtu druhů obojživelníků, z nichž má každý jiné nároky; o dubech, v nichž se vyvíjí larvy tesaříka a o zídce, na které se rádi vyhřívají plazi.

Nic z toho ale nedokáže fungovat jen tak, a proto jsme se rozhodli zahájit naši zdánlivě destruktivní práci, která však krajině ve finále pomůže. Z původně vybagrované louky bylo potřeba odstranit vrbové a břízové výmladky, které utiskovaly již rostoucí rostliny, ze stejného důvodu jsme také narušili travní drn (stejným způsobem pomáhají loukám pasoucí se zvířata svými kopýtky). Problém se zmlazením byl i v lese, kde rychleji rostoucí stromy stíní dubům, které tak nemohou růst pro další generace tesaříků. Zídka potřebovala očistit  a zbavit se okolního plevelu, to se podařilo již první den. Po práci jsme pobrali nářadí a odnesli jsme ho ke stájím policejních koní, kde jsme si jej celý týden nechávali. Druhý den byl boj se zmlazením u rybníka hotový, přibyla také práce s invazním zlatobýlem. Nejprve bylo potřeba olámat odkvetlé rostliny s chmýřím, které by se při jiné manipulaci rozletělo do okolí, po té už nic nebránilo vykopávání rostlin i s kořeny. Ve středu jsme se rozdělili na tři skupinky, jedna dokončila likvidaci zlatobýlu, druhá pečovala o alej mladých ovocných stromů, kolem kterých bylo potřeba upravit zálivkové mísy a natřít je ochranou barvou. Třetí skupinka pokračovala se zdánlivě nekonečnou prací v lese. Jednalo se totiž o téměř 4 ha území a práci, kterou jsme odvedli, bude za pár let potřeba zopakovat. Proto jsme se ve čtvrtek a pátek do stříhání a řezání lip, třešní, habrů a všelikých dalších náletů i výmladků pustili všichni. Poslední den našeho praktika měl trochu jiný časový plán než dny předešlé. Vyčerpávající pomoc lesu si totiž vybrala svou daň a tak se pan učitel Ševčík rozhodl, že se budeme lesu věnovat jen dopoledne a po obědě nám tak zbyde čas na konečnou reflexi odvedené práce. Většina z nás se shodla na tom, že krajinu díky ekologickému praktiku vnímáme jinak, vnímáme teď více její komplexnost a to, že každá maličkost (i ta zdánlivě destruktivní) něčemu prospěje.

Krajina potřebuje naše ruce a my potřebujeme krajinu. Tak vyrazte ven! Příležitostí a možností, jak se zapojit, je spoustu a rozhodně to stojí za to.

Marie Votočková, 2. ročník

Ilustrativní obrázek příspěvku

Ekologické praktikum 2021

V týdnu od 11. do 15. října si studenti druhého ročníku vyrazili v rámci ekologického praktika do Parku u Chodovské tvrze. Sešli se v osm ráno a za mrazivého počasí se pustili do práce. Jejich cílem byly spokojené stromky adaptované na sucho a klimatickou změnu.

Na začátku nás čekalo především okopávání hlíny okolo kořenů stromů. Následně byl do parku přivezen strukturální substrát složený ze štěrku, zeminy a biouhlu, který byl rozmístěn okolo stromů a opět zasypán. Kmeny pak byly natřeny ochrannou barvou, aby odolávaly velkým změnám teplot, které lze očekávat s novým ročním obdobím. Jerlínová alej by brzy měla dostat ještě hnízda z mulče.

V průběhu praktika se objevovaly dílčí komplikace – nářadí občas přijelo, občas ne, a materiálu byl z počátku nedostatek – nebyli by to ale studenti waldorfského lycea, aby si neporadili po svém, a práce začaly rychle postupovat kupředu. Děkujeme Středisku údržby zeleně Jihoměstské majetkové a Odboru životního prostředí MČ Praha 11 za možnost podílet se na dalším smysluplném projektu v blízkosti naší školy.

Věříme, že se stromům bude i díky naší péči nadále dařit. Pracovní týden jsme si společně užili a s hřejivým pocitem u srdce z dobře vykonané práce se vracíme zpět do lavic.

Daniel Kingham a Ondřej Ševčík

Ilustrativní obrázek příspěvku

Ekologické praktikum 2019

„Za tři roky tady pokvete květnatá louka“, takovou odpověď dostali kolemjdoucí, když se nás zeptali, co přesně se tady chystá. Na našem ekologickém praktiku jsme se snažili celý týden o vytvoření květnaté louky a nakonec se nám podařilo připravit dokonce louky dvě. Jedna začala vznikat blízko metra Háje na travnatém prostranství vedle přechodu pro chodce a druhou můžete najít nedaleko – mezi pobočkou Městské knihovny na Opatově a  Penny Marketem.

Květnaté louky se stanou nejen potěchou a krásou pro naše oči, ale kvetoucí rostliny zvýší koncentraci hmyzu, květy plné pylu budou lákat do města včely, čmeláky nebo motýly, louka se stane jejich útočištěm i zdrojem potravy. Vytvoříme jedinečný ekosystém uprostřed urbanizovaného prostředí.

A proč se na rozkvetlou louku můžeme těšit teprve za dva až tři roky? Vyseté luční květiny jsou trvalky, které klíčí až po delší době a v prvních letech pouze vegetují, proto bude finální  stav louky pozorovatelný až za několik let. Také proto jsme vysadili k lučním květinám okrasné cibuloviny, které budou tyto dvě louky zdobit už od nejbližšího jara.

Těšíme se na kvetoucí louku a doufáme, že louky přinesou všem radost svou barevností a druhovou rozmanitostí.

O aktuálním projektu péče o městkou louku v režii našich studentů se můžete dočíst zde (PDF).

Za studenty 2. ročníku
Eliška Selešiová

Ilustrativní obrázek příspěvku

Ekologické praktikum ve II. ročníku

Ekologické vzdělávání a praktikum druhého ročníku waldorfského lycea bylo tentokrát rozprostřeno do průběhu celého roku. Stěžejním tématem bylo zemědělství, tedy produkce potravin a její dopad na krajinu.

Potom, co v epochách biologie studenti podrobněji nahlédli do světa hospodářských zvířat a historicky různých způsobu jejich chovu, jsme se s cílem bližšího nahlédnutí do tzv. potravinového řetězce vydali na tři hospodářské farmy, kde jsme měli možnost pozorovat především krávu a počáteční okolnosti produkce mléka. Dvě z navštívených farem byli konvenční (Mrzkovice, Dolní Město), a jedna tzv. bio-dynamická (zjednodušeně ekologická) v Malontech. Každá z nich ať již celkovou architekturou nebo přístupem zachycovala něco z rozdílných období minulosti, a tak procházení jednotlivými farmami umožňovalo pocítit proměny velkochovu v čase od komunismu po současnost. Viděli jsme kravíny, dojírny a různé způsoby dojení. Měli jsme i to štěstí vidět noční a dramatický porod telátka. Různé podoby vztahu člověka a zvířete se ukázali při pozorování pracovníků na farmě a přes vyprávění jednotlivých farmářů. Na poslední ze zmíněných farem se studenti zapojili do výroby tzv. bio-dynamických preparátů a své ruce vnořili do všeho, co s danou výrobou souvisí. To byl jeden z impulzů k zamyšlení, v čem vlastně rozdíly mezi různými druhy farem spočívají, co znamená konvence, co je již nekonvenční a co obstojí a neobstojí před tribunálem zdravého rozumu.

Téma produkce potravin nebylo omezeno jen na jednotlivé exkurze, ale tvořilo i součást průběžných hodin ekonomie. V nich jsme aspoň teoreticky rozšířili pohled i na jiné potravinové komodity, jako je káva, banány nebo balená voda s důrazem jednak na pracovní podmínky při jejich produkci a zároveň na dopad různých způsobů produkce na krajinu a ekologii. Na sporadické zmínky farmářů o jejich ekonomických podmínkách jsme navázali nahlédnutím do příčin a důsledků systému evropských a státních dotací do zemědělství.

Samotnou produkci potravin jsme se pokusili nahlédnout i z druhé strany tzv. dodavatelského řetězce, a to z pohledu spotřebitele. Studenti pozorovali a referovali v hodinách o jednotlivých konkrétních maloobchodech (od velkých řetězců až po běžné večerky) a o pracovních, cenových a jiných okolnostech prodeje. Cílem bylo nahlédnout pod povrch věcí a objevit za tím, co je vidět i to, co na první pohled vidět není. Co se sebou nese mechanizace výroby? Berou stroje lidem práci? Co znamená vyšší produktivita práce? Jaké jsou příjmové a jiné vztahy řídicích a manuálně pracujících zaměstnanců? Co se skrývá za levnou cenou potravin? Co všechno se do ceny nezapočítává, ale přece to jednou spadne jako náklad na něčí bedra? Jaké jsou plusy a mínusy existence velkých obchodních řetězců? Co je to fair trade a za jakých okolností můžeme obchod označit za neférový? To všechno jsme sledovali s cílem rozšířit naší spotřebitelskou gramotnost.

Na závěr roku jsme se ještě jednou vybrali podívat se blíže na podmínky života dalšího živočicha, tentokrát včely. Během třídenního workshopu s dvěma včelaři jsme vyráběli tradiční a zároveň netradiční hliněné včelí úly a stáčeli med. Práce byla protkaná přednáškami o včelách, jejich etologii, o moderním a tradičním včelařství, o významu včely pro zemědělství i lidské společenství a vůbec pro budoucnost člověka.