Ekologické praktikum

V týdnu od 11. do 15. října si studenti druhého ročníku vyrazili v rámci ekologického praktika do Parku u Chodovské tvrze. Sešli se v osm ráno a za mrazivého počasí se pustili do práce. Jejich cílem byly spokojené stromky adaptované na sucho a klimatickou změnu.

Na začátku nás čekalo především okopávání hlíny okolo kořenů stromů. Následně byl do parku přivezen strukturální substrát složený ze štěrku, zeminy a biouhlu, který byl rozmístěn okolo stromů a opět zasypán. Kmeny pak byly natřeny ochrannou barvou, aby odolávaly velkým změnám teplot, které lze očekávat s novým ročním obdobím. Jerlínová alej by brzy měla dostat ještě hnízda z mulče.

V průběhu praktika se objevovaly dílčí komplikace – nářadí občas přijelo, občas ne, a materiálu byl z počátku nedostatek – nebyli by to ale studenti waldorfského lycea, aby si neporadili po svém, a práce začaly rychle postupovat kupředu. Děkujeme Středisku údržby zeleně Jihoměstské majetkové a Odboru životního prostředí MČ Praha 11 za možnost podílet se na dalším smysluplném projektu v blízkosti naší školy.

Věříme, že se stromům bude i díky naší péči nadále dařit. Pracovní týden jsme si společně užili a s hřejivým pocitem u srdce z dobře vykonané práce se vracíme zpět do lavic.

Daniel Kingham a Ondřej Ševčík

Ekologické vzdělávání a praktikum druhého ročníku waldorfského lycea bylo tentokrát rozprostřeno do průběhu celého roku. Stěžejním tématem bylo zemědělství, tedy produkce potravin a její dopad na krajinu.

Potom, co v epochách biologie studenti podrobněji nahlédli do světa hospodářských zvířat a historicky různých způsobu jejich chovu, jsme se s cílem bližšího nahlédnutí do tzv. potravinového řetězce vydali na tři hospodářské farmy, kde jsme měli možnost pozorovat především krávu a počáteční okolnosti produkce mléka. Dvě z navštívených farem byli konvenční (Mrzkovice, Dolní Město), a jedna tzv. bio-dynamická (zjednodušeně ekologická) v Malontech. Každá z nich ať již celkovou architekturou nebo přístupem zachycovala něco z rozdílných období minulosti, a tak procházení jednotlivými farmami umožňovalo pocítit proměny velkochovu v čase od komunismu po současnost. Viděli jsme kravíny, dojírny a různé způsoby dojení. Měli jsme i to štěstí vidět noční a dramatický porod telátka. Různé podoby vztahu člověka a zvířete se ukázali při pozorování pracovníků na farmě a přes vyprávění jednotlivých farmářů. Na poslední ze zmíněných farem se studenti zapojili do výroby tzv. bio-dynamických preparátů a své ruce vnořili do všeho, co s danou výrobou souvisí. To byl jeden z impulzů k zamyšlení, v čem vlastně rozdíly mezi různými druhy farem spočívají, co znamená konvence, co je již nekonvenční a co obstojí a neobstojí před tribunálem zdravého rozumu.

Téma produkce potravin nebylo omezeno jen na jednotlivé exkurze, ale tvořilo i součást průběžných hodin ekonomie. V nich jsme aspoň teoreticky rozšířili pohled i na jiné potravinové komodity, jako je káva, banány nebo balená voda s důrazem jednak na pracovní podmínky při jejich produkci a zároveň na dopad různých způsobů produkce na krajinu a ekologii. Na sporadické zmínky farmářů o jejich ekonomických podmínkách jsme navázali nahlédnutím do příčin a důsledků systému evropských a státních dotací do zemědělství.

Samotnou produkci potravin jsme se pokusili nahlédnout i z druhé strany tzv. dodavatelského řetězce, a to z pohledu spotřebitele. Studenti pozorovali a referovali v hodinách o jednotlivých konkrétních maloobchodech (od velkých řetězců až po běžné večerky) a o pracovních, cenových a jiných okolnostech prodeje. Cílem bylo nahlédnout pod povrch věcí a objevit za tím, co je vidět i to, co na první pohled vidět není. Co se sebou nese mechanizace výroby? Berou stroje lidem práci? Co znamená vyšší produktivita práce? Jaké jsou příjmové a jiné vztahy řídicích a manuálně pracujících zaměstnanců? Co se skrývá za levnou cenou potravin? Co všechno se do ceny nezapočítává, ale přece to jednou spadne jako náklad na něčí bedra? Jaké jsou plusy a mínusy existence velkých obchodních řetězců? Co je to fair trade a za jakých okolností můžeme obchod označit za neférový? To všechno jsme sledovali s cílem rozšířit naší spotřebitelskou gramotnost.

Na závěr roku jsme se ještě jednou vybrali podívat se blíže na podmínky života dalšího živočicha, tentokrát včely. Během třídenního workshopu s dvěma včelaři jsme vyráběli tradiční a zároveň netradiční hliněné včelí úly a stáčeli med. Práce byla protkaná přednáškami o včelách, jejich etologii, o moderním a tradičním včelařství, o významu včely pro zemědělství i lidské společenství a vůbec pro budoucnost člověka.