Jak začít školní rok lépe, než výjezdem? Druhý ročník byl hned 2. 9. 2019 připravený s krosnami na zádech. Prohlíželi jsme se všichni navzájem a snažili se zapamatovat si změněné tváře. Tradičně jsme se přivítali ve vestibulu s našimi milými a tradičně vtipnými učiteli. Vítali jsme se také s Emily, naší novou spolužačkou z USA.
Vidět partu mladistvých v autobuse, s velikými batohy a nadšenými výrazy, musí být zážitek. Taky, že jsme tento zážitek zařídili hned třem řidičům autobusů a cestujícím. Díky této dopravě jsme dojeli do Černého dolu. Odtud jsme se vydali pěšky přímo na Fořt, kde jsme strávili celé to SOCHAŘSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ.
Ubytovali jsme se. Bydleli jsme také s žáky ze Semil, Ostravy a Příbrami. Hned po příchodu jsme dostali jídlo, a už první den jsme zjistili, že jídlo bude potěšující částí celého pobytu na Fořtu.
Celý kurz by se dal popsat jako výjezd plný pojídání, kreslení, sochání, seznamování, učení a objevování perspektivy budoucnosti.
Úterý, čtvrtek a část pátku jsme jenom prováděli činnosti výše zmíněné. Když jsi nekreslil krávu, modeloval jsi Venuši, vytesával perspektivu budoucnosti, učil se ekonomii nebo pomáhal v kuchyni. Abychom nezapomněli, středa byla osudová, a to z toho důvodu, že jsme vyšli na horu osudu. Výšlap byl příjemný. Spousta z nás díky němu mnohem více seznámila se studenty z ostatních škol. Ono vzdychat únavou je opravdu parádní téma na sdílení.
Jestli mohu soudit, tak až na nějaké ty nedostatky, jako je spaní nad chlívkem a málo bábovky na svačinu, jsme byli všichni nad míru spokojeni. Po cestě zpátky jsme zase zpříjemnili životy nějakým těm spolucestujícím a těšili se na pokračování objevování zákonů poptávky a nabídky.
Anežka Bělková, studentka 2. ročníku
Ekologické praktikum 2019
/v Fotogalerie/od Jiří Procházka„Za tři roky tady pokvete květnatá louka“, takovou odpověď dostali kolemjdoucí, když se nás zeptali, co přesně se tady chystá. Na našem ekologickém praktiku jsme se snažili celý týden o vytvoření květnaté louky a nakonec se nám podařilo připravit dokonce louky dvě. Jedna začala vznikat blízko metra Háje na travnatém prostranství vedle přechodu pro chodce a druhou můžete najít nedaleko – mezi pobočkou Městské knihovny na Opatově a Penny Marketem.
Květnaté louky se stanou nejen potěchou a krásou pro naše oči, ale kvetoucí rostliny zvýší koncentraci hmyzu, květy plné pylu budou lákat do města včely, čmeláky nebo motýly, louka se stane jejich útočištěm i zdrojem potravy. Vytvoříme jedinečný ekosystém uprostřed urbanizovaného prostředí.
A proč se na rozkvetlou louku můžeme těšit teprve za dva až tři roky? Vyseté luční květiny jsou trvalky, které klíčí až po delší době a v prvních letech pouze vegetují, proto bude finální stav louky pozorovatelný až za několik let. Také proto jsme vysadili k lučním květinám okrasné cibuloviny, které budou tyto dvě louky zdobit už od nejbližšího jara.
Těšíme se na kvetoucí louku a doufáme, že louky přinesou všem radost svou barevností a druhovou rozmanitostí.
O aktuálním projektu péče o městkou louku v režii našich studentů se můžete dočíst zde (PDF).
Za studenty 2. ročníku
Eliška Selešiová
Reportáž z epochy poetiky Jitky Ferencové
/v Články a reportáže/od Jiří ProcházkaRodiče vítáni, 9. října 2019: Reportáž z epochy poetiky Jitky Ferencové v prvním ročníku zpracovala Jitka Polanská.
Dostupné online: rodicevitani.cz | PDF archiv
Sochařské dobrodružství
/v Fotogalerie/od Jiří ProcházkaJak začít školní rok lépe, než výjezdem? Druhý ročník byl hned 2. 9. 2019 připravený s krosnami na zádech. Prohlíželi jsme se všichni navzájem a snažili se zapamatovat si změněné tváře. Tradičně jsme se přivítali ve vestibulu s našimi milými a tradičně vtipnými učiteli. Vítali jsme se také s Emily, naší novou spolužačkou z USA.
Vidět partu mladistvých v autobuse, s velikými batohy a nadšenými výrazy, musí být zážitek. Taky, že jsme tento zážitek zařídili hned třem řidičům autobusů a cestujícím. Díky této dopravě jsme dojeli do Černého dolu. Odtud jsme se vydali pěšky přímo na Fořt, kde jsme strávili celé to SOCHAŘSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ.
Ubytovali jsme se. Bydleli jsme také s žáky ze Semil, Ostravy a Příbrami. Hned po příchodu jsme dostali jídlo, a už první den jsme zjistili, že jídlo bude potěšující částí celého pobytu na Fořtu.
Celý kurz by se dal popsat jako výjezd plný pojídání, kreslení, sochání, seznamování, učení a objevování perspektivy budoucnosti.
Úterý, čtvrtek a část pátku jsme jenom prováděli činnosti výše zmíněné. Když jsi nekreslil krávu, modeloval jsi Venuši, vytesával perspektivu budoucnosti, učil se ekonomii nebo pomáhal v kuchyni. Abychom nezapomněli, středa byla osudová, a to z toho důvodu, že jsme vyšli na horu osudu. Výšlap byl příjemný. Spousta z nás díky němu mnohem více seznámila se studenty z ostatních škol. Ono vzdychat únavou je opravdu parádní téma na sdílení.
Jestli mohu soudit, tak až na nějaké ty nedostatky, jako je spaní nad chlívkem a málo bábovky na svačinu, jsme byli všichni nad míru spokojeni. Po cestě zpátky jsme zase zpříjemnili životy nějakým těm spolucestujícím a těšili se na pokračování objevování zákonů poptávky a nabídky.
Anežka Bělková, studentka 2. ročníku
Adaptační kurz v Jeseníkách
/v Fotogalerie/od Jiří Procházka2. září 2019, jsme se my, prváci, vydali na adaptační kurz do Jeseníků, přesněji do vesničky Rejvíz. Ačkoli to většina z nás nečekala, už cestou na vlak jsme si začali povídat a s ubíhající cestou byla debata živější a živější. Za doprovodu paní učitelek Ferencové a Forbakové jsme v pořádku dorazili na místo. Program byl vymyšlený tak, že jsme nedostali ani na chvíli šanci se nudit. Velkou součástí byl sborový zpěv, který se skládal ze dvou kánonů a jedné krásné italské písně o oslavě jara. Nemohla chybět ani eurytmie, při níž jsme se seznámili s jejími základy. Šlo hlavně o to nacítit se na svoje spolužáky a poznat moment, kdy společně vyrazit v tichosti vpřed. Díky různým pohybům jsme putovali, hledali se a nacházeli. Pan učitel Jirout do programu vnesl geometrii a rýsování různých útvarů. Kupodivu nám vyzbyl čas i na příjemnou procházku k nedalekému rašeliništi a celodenní výlet, na kterém si polovina z nás „užila“ dost dlouhou cestu do kopce. Je to ale jedna z našich nejintenzivnějších vzpomínek. Co si bude pamatovat malý Vašek, syn pana učitele, kterého tlačil spolužák Josef do všech kopců, to netuším. Všichni si při své cestě kousek zašli, jelikož stromy se značkami byly pokácené. Také nám neuniklo, že velké části lesa byly napadeny kůrovcem, ale i tak byla příroda krásná.
Divím se, že jsme „adapťák“ přežili bez otravy, protože s mými vařícími schopnostmi jsem se trochu bála. Nakonec se všechno jídlo povedlo, akorát mytí hrnců, do kterých bychom se vešli všichni i s autem pana učitele Jirouta, byla ta méně příjemná část. Poslední den jsme strávili hraním her s paní učitelkou Ferencovou, abychom si lépe zapamatovali všechna ta jména, ale hlavně abychom se ještě víc sblížili. U mě nejvíc zabodovala hra s igelitovým pytlem (alias lodí na moři), kde bylo úkolem družstva otočit ho pod nohama bez dotknutí se země.
Ovšem v každém z nás nejvíce zarezonoval táborák, u kterého jsme se všichni sešli, zpívali a bylo nám spolu krásně. Byla tam cítit tolerance, sounáležitost a rovnost. Byl to silný večer. Každý pak dostal prostor vyjádřit svůj názor na celý pobyt a ani jedna reakce nebyla negativní, což je úžasné.
Následující den už byl bohužel odjezdový, a tak jsme se v brzkém dopoledni sbalili a vyrazili na pětihodinovou cestu zpátky na stanici Praha – Hlavní nádraží.
Text: Rozálie Veselovská, studentka prvního ročníku
Nad rámec epochy
/v Aktuality/od Jiří ProcházkaKaždou 1. Středu v měsíci 17.30–19.00 zveme na přednášky s možností kladení otázek či následnou diskusí, volný vstup, otevřeno i veřejnosti (můžete pozvat kamarády).
Koncert Junge Waldorfphilharmonie v Praze
/v Aktuality/od Jiří ProcházkaRádi bychom pozvali všechny přátele školy na koncert Mladé waldorfské filharmonie z Německa (Junge Waldorfphilharmonie), který se uskuteční v Praze v pátek 6. září 2019 v 19 hodin v kostele sv. Šimona a Judy. V letošním roce se v rámci oslav Waldorf 100 podařilo prosadit myšlenku spojit tento orchestr i s Prahou a v Praze též mít koncert. Na programu bude mimo jiné dílo skladatele Antonína Dvořáka. Do projektu byla letos vybrána studentka Waldorfského lycea Opatov. Těšíme se na společné setkání!