V neděli v brzkých ranních hodinách jsme nasedli do vlaku mířícího do Mnichova a vydali se na několikahodinovou příjemnou a zábavnou cestu. Někteří spolužáci nám zpívali a hráli na kytary a o zábavu tak bylo postaráno. Když jsme konečně dorazili do Mnichova, velice rychle jsme se ubytovali v tělocvičně místní waldorfské školy a vydali se na prohlídku města.
Velice nás oslovil kostel Panny Marie, který se nachází jen pár ulic od námi dobře známého MarienPlatz. Kostel jsme si prožili již za podvečerního času a jeho atmosféra byla nádherná. Kostel byl světlý, prostý a provoněný vůní kadidla. Ten večer jsme se ještě zastavili u Židovské synagogy a pověděli si něco o její historii. Vymrzlí jsme poté hledali teplé a útulné kavárny Mnichova, které jsou skutečně stylové.
V pondělí ráno jsme pokračovali prohlídkou města a stihli jsme toho opravdu dost. Prohlédli jsme si tři majestátní budovy, které nechal vystavět Adolf Hitler a kde také rád řečnil. Poté jsme se přesunuli do blízkého velkého parku, kde jsme mohli spatřit malebná zákoutí i exotické stromy. V části, kde parkem protéká široký potok, jsme se nemohli zrakem odtrhnout od několika surfařů v různém věku, jak si užívají vln, které potok vytvářel. Když už nás náš dospělý dozor popohnal dále, dorazili jsme k rozlehlé mnichovské universitě, kde studovala i paní učitelka Tsira Jirout. Universita působila velkolepě. Zhlédli jsme zde malou výstavu o sourozencích Schollových, kteří zde také studovali a byli členy nenásilné protinacistické skupiny Bílá růže. Odpoledne jsme se vydali do dalšího krásného mnichovského parku, kde jsme si prohlédli tři domečky, které vystavěl „Tatíček Timofej“ po druhé světové válce, a který spolu se svou ženou putoval do dnešního Mnichova celých sedm let. Postavil zde malý kostelík, jehož strop je pokryt obaly od čokolády, Timofej vše postavil z trosek 2. světové války. Na závěr dne jsme vylezli na protější kopec též ze sutí války a společně pozorovali západ Slunce a naskytl se nám nádherný výhled téměř na celý Mnichov. Večer jsme již trávili procházkou městem a posezením v blízkých kavárnách.
Náš poslední společný den v Mnichově jsme navštívili koncentrační tábor Dachau. Hrstka z nás se rozhodla pro příjemnější variantu a prozkoumali jsme tamní městečko, hlavně jeho starší část, kde se na vršku kopce tyčí Jakubský kostel, který jsme i s jeho okolím namalovali. V podvečer jsme se vydali na nádraží a nasedli do vlaku, který nás přivezl zpět do Prahy.
Text: Marie Wamberová
